Komentář o syrských parlamentních volbách pro iROZHLAS/Český rozhlas

Datum publikace: 16. září 2025

Dne 15. 9. 2025 komentoval Filip Sommer, ředitel Centra blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity, aktuální přípravy a průběh syrských parlamentních voleb. Jedná se o první parlamentní volby po pádu režimu Bašára al-Asada dne 8. 12. 2024. Je vůbec ten záměr uspořádat teď v Sýrii volby, i když v omezené podobě, realistický? Jakou legitimitu bude mít takto vzniklý parlament v očích západních zemí, se kterými současná syrská vláda buduje vztahy? Nejen odpovědi na tyto otázky se dozvíte v přiloženém odkaze.

Konkrétní výstup pro iROZHLAS/Český rozhlas v pondělí 15. 9. naleznete zde.

Kontext

Sýrii čekají nové parlamentní volby. Z celkových 210 křesel v tzv. Lidovém Shromáždění mají být 2/3 zvoleny místními výbory (předvybrány Nejvyšší volební komisí a schváleny prezidentem) a 1/3 poté zvolena prezidentem Ahmedem al-Sharou samotným. Nepůjde tak o přímé volby, kdy by syrští občané šly volit určité politické strany (ty byly po pádu režimu zakázány a nyní se čeká na nový zákon o politických stranách, jehož příprava může trvat až několik let).

Na 1 křeslo pak připadá 150 předvybraných členů, kteří se mají dohodnou na jednom vítězovi (s mandátem na 2,5 roku).

Voleb se tak neúčastní voliči ani v rámci Sýrie, ani Syřané žijící v zahraničí. Současná syrská vláda totiž tvrdí, že země na přímé volby není připravena. Neexistuje zde řádný aktuální census (poslední z roku 2011), registr voličů a miliony lidí zůstávají tzv. vnitřně přesídleny či v zahraničí.

Z voleb je pak vyloučena provincie Suvajda (a to kvůli přetrvávající nestabilní situaci na místě, více například zde), provincie Rakka a provincie Hasaka. Všechny tři zmíněné oblasti jsou pak mimo kontrolu současné syrské prozatímní vlády, Rakku a Hasaku pak kontroluje kurdská administrativa v rámci Demokratické Autonomní Administrativy v severovýchodní Sýrii (DAANES). Jednání mezi Damaškem a Kurdy o budoucím uspořádání Sýrie pokračují, prozatím bez větších výsledků (mimo podepsání tzv. březnové dohody dne 10. 3. 2025).

V obecnější rovině pak jde o další fázi zaplnění institucionálního (v tomto případě legislativního) vakua po pádu režimu Bašára al-Asada. Za předchozí fáze lze například označit určení Ahmeda al-Sharaa prezidentem, jmenování kabinetu vlády, uspořádání národní konference (která měla přivést všechny komponenty syrského lidu dohromady) nebo sepsání dočasné ústavy.

Nový parlament bude hrát významnou roli při sepisování trvalé ústavy, budování státních institucí či reformy zákonů, které budou velmi významné pro zajištění dalšího rozvoje (se zachováním stability) země.