Komentář o dění v Sýrii rok po pádu Asadova režimu

Date of publication: December 10, 2025

Dne 8. 12. 2025 komentoval Filip Sommer, ředitel Centra blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity, situaci v Sýrii rok po svržení režimu Bašára al-Asada pro CNN Prima News. Celý odkaz na rozhovor zde (od 31:42). Zde je také stručný přepis toho, co se do celého rozhovoru nevešlo.

Sýrie rok po převratu (otázky ze strany CNN Prima News)

• Je po roce vlády Ahmada Šary Sýrie svobodnější?

FS: Sýrie se v současnosti stále nachází ve fázi politické, ekonomické a částečně společenské tranzice. Nicméně ohledně označení současné situace za „svobodnější“ bych byl opatrný. Situace je například mnohem komplikovanější pro náboženské menšiny jako jsou Drúzové (většinově obývající části jižní provincie Suvajda), Alávité (sídlící zejména na syrském pobřeží) a Kurdové, kteří dominují na severovýchodě země.

Obecně můžeme také hovořit o omezení práv žen, a to ve všech aspektech života. Dle mých vlastních pozorování na cestách po Sýrii je cítit mírný strach z toho, co přijde. Ženy se proto například zahalují i ve větších městech jako je Damašek.

Zároveň jsme sami byli svědky proběhlých parlamentních voleb, které byly spíše procesem výběru politických podporovatelů prezidenta Šará a současné prozatímní vlády. 

• Povedlo se Šarovi očistit od teroristické minulosti a efektivně vystupovat v zahraniční politice?

FS: Byl jsem sám svědkem nedávného živého rozhovoru s prezidentem Ahmedem al-Sharaa na Dauhá Fóru 2025. Myslím, že se snaží vystupovat velmi diplomaticky a pragmaticky, což je koneckonců znát například na jeho současných vztazích s USA. Jako pragmatik se pak osvědčil již za doby, kdy vládnul Idlíbu.

Takže do jisté míry se mu daří budovat obraz nové Sýrie. Nicméně nálepky teroristy se člověk velmi těžko zbavuje a toto označení se s ním bude táhnout dále (zejména u těch, kteří jsou vůči jeho stylu vedení země skeptičtí).

• Začaly se v posledním roce vracet Syřané žijící v zahraničí do Sýrie?

FS: Tuto odpověď bych rozdělil geograficky. Zatímco můžeme vidět návraty Syřanů z okolních zemí, zejména z Turecka, v evropském kontextu není vidět značná emigrace zpět do Sýrie. Syřané například v Německu situaci sledují, avšak dle mého názoru zde nevidí žádné sociální, ekonomické a bezpečnostní benefity, které by získaly opětovným návratem do Sýrie.

Dalším faktorem, který „ztěžuje návrat“ je jejich integrace do částí evropské společnosti. Nemyslím si, že by v současné situaci vyhodnotili, že pro ně bude návrat do Sýrie, jakkoliv výhodný. Otázka jejich integrace je například v Německu velmi citlivá a v současné době se přistupuje k možné změně přístupu k žadatelům o azyl či otázce emigrace obecně. 

• Kde v zahraničí hledá Šara spojence? 

FS: Myslím, že v současnosti hledá syrský prezident spojence téměř všude. Jedná se o přístup diplomatického balancování mezi Západem – zejména USA, evropskými státy a regionálními arabskými státy (Turecko, Království Saúdské Arábie, Katar) a státy jako je Rusko.

Zároveň si nemyslím, že bychom se nacházeli v momentu, kdy se současná vláda musí rozhodnout ohledně příklonu k jedné nebo druhé straně. Současná vláda těží jak ze spojenectví s USA a regionálními hráči jako jsou Turecko, Království Saúdské Arábie, Katar, ale zároveň zachovává diplomatické vztahy s Ruskem v dílčích rovinách. Zde je pak vidět i značný pragmatismus ze strany Moskvy, která s cílem zachovat svou strategickou pozici v Sýrii (zejména přístav Tartús a leteckou základnu Khmeimin) obrátila své spojenectví o 180 stupňů (od Bašára al-Asada k Ahmedu al-Sharaa).

• Jaký čekáte vývoj vztahů Sýrie s Izraelem?

FS: V současnosti se jedná zejména o možném uzavření určité bezpečnostní dohody. Na straně jedné by měla zajistit stažení Izraelských obranných sil (IDF) z jihu Sýrie a uznání nové syrské vlády ze strany Izraele. Na straně druhé by měl Damašek zajistit, že ze syrského území nebudou podnikány žádné útoky na Izrael, ať už ze strany extremistických elementů v rámci vlády či zahraničních bojovníků, bojovníků Hamásu, Palestinského islámského džihádu nebo Húsíjů (Ansar Alláh).

V tomto ohledu je zajímavá i otázka Golanských výšin. Sám Sharaa z této oblasti pochází (odtud také jeho nom de guerre Mohammad al-Jolani). Nicméně nemyslím si, že by se Izrael Golanských výšin vzdal v rámci podepsání Abrahámovských dohod s Izraelem. Izrael by se mohl stáhnout z jiných syrských území, avšak proces normalizace mezi oběma státy je běh na dlouhou trať.

Zároveň zde bude záviset na přístupu a nátlaku USA, kdy má administrativa Donalda Trumpa za cíl rozšíření Abrahámovských dohod, právě třeba o Sýrii.