Komentář k 25. výročí útoků 9/11 pro INFO.CZ

Datum publikace: 10. září 2026

Dne 10. září 2026 komentoval Filip Sommer, ředitel Centra blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity, pro INFO.CZ proměnu světového bezpečnostního prostředí 25 let po teroristických útocích z 11. září 2001. V rozhovoru se zaměřil na dlouhodobé důsledky války proti terorismu, vývoj současné teroristické hrozby i dopady amerických intervencí na Blízkém východě. Celý komentář si můžete přečíst zde.

Kontext

Teroristické útoky z 11. září 2001 zásadně proměnily podobu mezinárodní bezpečnosti i způsob, jakým západní státy přistupují k boji proti terorismu. Bezprostřední reakcí bylo zahájení rozsáhlé války proti terorismu, která vedla k vojenským intervencím v Afghánistánu a Iráku, rozsáhlým reformám bezpečnostních a zpravodajských institucí i výraznému posílení mezinárodní spolupráce při sdílení zpravodajských informací. Současně však otevřela dlouhodobou debatu o hranicích mezi bezpečností, ochranou soukromí a občanskými svobodami.

V rozhovoru Filip Sommer upozorňuje, že čtvrt století po útocích z 11. září nelze hodnotit boj proti terorismu jednoznačně. Na jedné straně se podařilo výrazně zvýšit schopnost předcházet rozsáhlým koordinovaným útokům a oslabit řadu nejvýznamnějších teroristických organizací prostřednictvím cílených operací proti jejich vedení. Na straně druhé se samotná hrozba neztratila, ale proměnila svou podobu. Místo centralizovaných organizací, jako byla původní al-Káida, dnes stále větší význam získávají regionální odnože a decentralizované sítě působící především v Africe, na Blízkém východě a ve Střední Asii.

Rozhovor se věnuje také dlouhodobým důsledkům amerických intervencí na Blízkém východě. Zatímco operace v Afghánistánu byla přímou reakcí na útoky z 11. září, invaze do Iráku významně ovlivnila regionální mocenskou rovnováhu a vytvořila podmínky pro vznik nových bezpečnostních hrozeb, včetně vzestupu Islámského státu. Tyto události ukazují, že vojenská převaha sama o sobě nezaručuje dlouhodobou stabilitu ani vznik funkčních státních institucí.

Významná část rozhovoru je věnována i současné podobě terorismu. Vedle regionálních džihádistických organizací představuje pro Evropu a Spojené státy stále větší výzvu decentralizovaná radikalizace jednotlivců prostřednictvím internetu, sociálních sítí a šifrovaných komunikačních platforem. Současná teroristická hrozba je proto rozptýlenější, obtížněji předvídatelná a vyžaduje odlišné bezpečnostní nástroje než před pětadvaceti lety.

V závěru se upozorňuje na to, že boj proti terorismu nelze chápat jako konflikt, který lze jednou provždy vyhrát. Přestože se podařilo omezit schopnost řady organizací plánovat rozsáhlé útoky, jejich ideologie a schopnost adaptace přetrvávají. Budoucí úspěch proto bude záviset nejen na bezpečnostních opatřeních, ale také na schopnosti řešit politické, ekonomické a společenské faktory, které extremistické organizace dlouhodobě využívají k získávání podpory.