Kulatý stůl „Přeshraniční sítě a operace Húsiů: dopady na mezinárodní obchod, mír a bezpečnost“

Datum publikace: 10. října 2025

Dne 9. 10. 2025 uspořádalo Centrum blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity uzavřený kulatý stůl s názvem „Přeshraniční sítě a operace Húsiů: dopady na mezinárodní obchod, mír a bezpečnost“s Ibrahimem Jalalem, expertem na politickou, ekonomickou a bezpečnostní situaci v Jemenu, Rudém moři, Adenském zálivu a celém Arabském poloostrově.

Debatu moderoval Filip Sommer, ředitel PCMR. Akce proběhla podle Chatham House Rules.

V rámci tohoto kulatého stolu jsme se zaměřili na současnou geopolitickou situaci v Jemenu a její dopady na regionální i globální bezpečnost. Diskuse vycházela z faktu, že Jemen se stal jednou z nejkomplexnějších arén Blízkého východu, kde v posledním desetiletí došlo k zásadní transformaci vnitřní struktury moci. Hnutí Ansar Alláh (Húsíové) upevnilo de facto kontrolu nad severozápadem země včetně hlavního města Saná, čímž vytvořilo alternativní systém správy, který funguje paralelně a v opozici vůči mezinárodně uznávané vládě. Země je dnes fragmentována. Zatímco Húsíové dominují severozápadu, Jižní přechodná rada (Southern Transitional Council, STC) kontroluje jih a další oblasti jsou v rukou kmenových skupin a místních milicí. Tento rozpad moci zcela oslabil centrální vládu a prohloubil soupeření o budoucí podobu jemenského státu.

Na regionální úrovni se konflikt propojil s íránským vlivem, neboť Teherán podporuje Húsíe zbraněmi, strategickými radami i skrze podobně ideologický background. To posílilo jejich vojenské schopnosti a učinilo z nich klíčového spojence Íránu v jeho širší regionální strategii, čímž byly zároveň ohroženy zájmy sousedních států Perského zálivu. Situaci dále vyhrotily útoky Húsíů na lodní dopravu v Rudém moři, včetně dronových a raketových útoků na obchodní trasy, které ohrozily mezinárodní obchod a námořní bezpečnost. To vyvolalo obavy z obnovení vojenských operací Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Nakonec byla situace zarámována i do širšího kontextu současného Blízkého východu po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023. Region prošel zásadní geopolitickou proměnou, válka v Gaze znovu oživila palestinskou otázku a přivedla k těsnější koordinaci Íránu, Hizballáhu, Húsíů a iráckých šíitských paramilitárních Lidových mobilizačních sil (Popular Mobilization Forces, PMF), čímž vzrostlo riziko mnohostranného konfliktu. Zároveň státy Perského zálivu volí opatrný přístup, snaží se balancovat mezi bezpečnostními hrozbami a potřebou stability a ekonomické diverzifikace.

Kontext

Jemen zůstává jedním z nejkritičtějších ohnisek napětí v proměňující se geopolitické krajině Blízkého východu. Hnutí Ansar Alláh (Húsíové) zde upevnilo de facto systém správy nad značnou částí severozápadního Jemenu, čímž přímo podkopalo autoritu mezinárodně uznávané vlády. Tento vývoj dále prohloubil vnitřní fragmentaci země, vytvořil konkurenční mocenská centra na severu i jihu a oslabuje vyhlídky na komplexní celonárodní urovnání.

Na regionální úrovni posílilo spojenectví Húsíů s Íránem jejich vojenské i politické postavení a zasadilo jemenský konflikt do širší sítě regionálních rivalit. Jejich nedávné operace v Rudém moři, zaměřené na obchodní lodní trasy, vzbudily mezinárodní znepokojení a vyvolaly obavy z obnovení saúdskoarabské a emirátské vojenské intervence. Dálkové raketové a dronové útoky směrem k Izraeli navíc ukazují rostoucí operační dosah Húsíů a zvyšují napětí v regionální bezpečnosti.

Dva roky po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 prošel Blízký východ zásadní geopolitickou přeměnou. Válka v Gaze přetvořila regionální priority, zbrzdila proces normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy a znovu oživila centrální roli palestinské otázky v arabské politice. Současně Írán a jeho regionální spojenci, včetně Hizballáhu, Húsíů a iráckých šíitských paramilitárních sil v podobě Lidových mobilizačních složek (Popular Mobilization Forces, PMF), zintenzivnili vzájemnou koordinaci, což zvyšuje riziko konfrontace zahrnující Izrael, Libanon, Sýrii, Jemen a další země. Mezitím monarchie Perského zálivu volí opatrný přístup, snaží se vyvažovat bezpečnostní obavy z Íránu a nestátních aktérů s potřebou udržet ekonomickou diverzifikaci a vnitřní stabilitu.

Životopis řečníka

Ibrahim Jalal je spoluzakladatelem organizace Horizon Insights, strategické konzultační, výzkumné a poradenské společnosti se sídlem v Praze, specializované na geopolitická rizika, regionální bezpečnost (zejména v Perském zálivu a Jemenu), citlivost konfliktů, správu v křehkých a válečně zasažených státech a poválečnou rekonstrukci.

Dříve působil jako výzkumník v Malcolm H. Kerr Carnegie Middle East Center, kde se zaměřoval na námořní bezpečnost, konfliktní dynamiku, bezpečnostní a obrannou politiku a mírové procesy v přechodných obdobích. Jeho výzkum se soustředí na mírové iniciativy vedené třetí stranou, národní dialogy, vojenské koalice, nestátní ozbrojené aktéry a politiku sociální pomoci. Zvláštní pozornost věnuje regionálním sítím Húsíů na Blízkém východě a v Africkém rohu a námořní bezpečnosti v Rudém moři a Adenském zálivu.

Jeho analýzy publikovaly instituce jako Peace Research Institute Oslo, Middle East Institute či Gulf International Forum. Jalal v minulosti poskytl expertní komentáře pro CNN, BBC, France 24, Al Jazeeru, TRT a RT.

Mezi jeho ocenění patří ceny a uznání od Mahathir Global Peace School, Evropské komise, HPAIR, Univerzity v Oslu, Nansenova centra pro mír a dialog, nizozemského ministerstva zahraničí (One Young World), Australian National University (Asia Pacific Week) a Cambridge Security Initiative.