Kulatý stůl „Strategické výzvy pro irácký Kurdistán v období konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem“

Datum publikace: 13. srpna 2026

Dne 12. srpna 2026 uspořádalo Centrum blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity uzavřenou diskusi v rámci kulatého stolu na téma „Strategické výzvy pro irácký Kurdistán v období konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem“ s Jeho Excelencí Safeen Muhsin Dizayee, ministrem a vedoucím odboru pro zahraniční vztahy Regionální vlády Kurdistánu (KRG). Poděkování patří také panu Husseinu Mansooru Husseinu Al-Safimu, chargé d’affaires a.i. Velvyslanectví Irácké republiky v České republice, za jeho účast a přínos do diskuse.

Debatu moderoval Filip Sommer, ředitel PCMR. Akce se konala podle pravidel Chatham House.

V úvodu kulatého stolu se řečník krátce věnoval historickému vývoji regionu Iráckého Kurdistánu (KRI) a jeho postavení v rámci iráckého státu. Připomněli klíčové milníky kurdské autonomie, včetně referenda o nezávislosti z roku 2017, jeho politických důsledků a dopadu na vztahy mezi Erbílem a Bagdádem. Diskuse zároveň poukázala na dlouhodobé výzvy spojené s postavením Kurdistánského regionu v iráckém ústavním systému a jeho snahou prosazovat vlastní politické a ekonomické zájmy.

Významná část debaty byla věnována bezpečnostní situaci v Iráku a budoucnosti mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. Řečník připomněl odchod koaličních vojsk z Iráku v roce 2011, jejich návrat v roce 2014 v reakci na rychlou expanzi organizace Islámský stát (ISIS) a současné plány ukončit misi do konce září 2026. Diskutována byla zejména otázka, zda jsou irácké bezpečnostní složky připraveny převzít plnou odpovědnost za bezpečnost země a jaké důsledky může mít odchod koaličních sil pro stabilitu KRI. Řečník upozornil na přetrvávající přítomnost buněk organizace ISIS v Iráku a Sýrii a na možnost jejich opětovného posílení v případě oslabení mezinárodní bezpečnostní spolupráce. Zabýval se rovněž otázkou rostoucí aktivity ozbrojených nestátních aktérů a potenciálním nárůstem útoků, které by mohly negativně ovlivnit bezpečnostní situaci v KRI i v celém Iráku.

Dalším tématem byly vztahy KRG s Íránem a širší regionální geopolitické souvislosti. Řečník analyzoval, jak se Erbíl snaží vyvažovat vztahy s Teheránem při zachování úzké spolupráce se Spojenými státy a dalšími západními partnery. Pozornost byla věnována také nové dohodě o obraně mezi Tureckem, Pákistánem a Saúdskou Arábií a jejím možným dopadům na regionální bezpečnostní architekturu a mocenskou rovnováhu na Blízkém východě.

V závěrečné části kulatého stolu se účastníci věnovali budoucnosti Kurdů v širším regionálním kontextu. Diskuse se zaměřila na postavení kurdských komunit v Sýrii a Turecku, jejich vztahy s centrálními vládami i možné dopady současných regionálních změn na jejich politické ambice, bezpečnost a další vývoj kurdské otázky na Blízkém východě.