Studie „Dopad svržení Asadova režimu na Sýrii a širší region“

Datum publikace: 15. října 2026

Jan Daniel, seniorní výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, Anna Filipiová, doktorandka Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Clément Steuer, přidružený výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, a Filip Sommer, ředitel Centra blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity, publikovali pro Evropský parlament studii s názvem „Dopad svržení Asadova režimu na Sýrii a širší region“.

Pád režimu Bašára Asada v prosinci 2024 znamenal zásadní zlom v moderních dějinách Sýrie. Otevřel prostor pro politickou transformaci země, současně však vyvolal řadu otázek týkajících se její budoucí stability, bezpečnostní situace a role regionálních i mezinárodních aktérů. Nová studie, vypracovaná na zadání Evropského parlamentu v rámci projektu koordinovaného organizací Trans European Policy Studies Association (TEPSA), se zaměřuje na formování nového politického uspořádání v Sýrii, možné scénáře jejího dalšího vývoje a možnosti působení Evropské unie (EU).

Studie vychází z rozhovorů, terénního výzkumu a analýzy politických opatření a zkoumá politické, ekonomické a bezpečnostní faktory, které ovlivňují vývoj Sýrie po pádu Asadova režimu. Zvláštní pozornost věnuje otázkám správy země, hospodářské obnovy, ochrany menšin, sociální soudržnosti a vztahů mezi jednotlivými komunitami. Právě tyto oblasti mohou zásadně ovlivnit dlouhodobou stabilitu země a úspěšnost její politické transformace.

Závěry studie byly představeny Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu, kde se diskuse zaměřila na výzvy, kterým čelí Syrská přechodná vláda, a na roli vnějších aktérů v procesu obnovy a stabilizace země.

Namísto jediné prognózy budoucího vývoje autoři představují tři možné scénáře pro následujících 12 až 24 měsíců:

• konsolidace státu,
• autoritářská stabilizace,
• obnovená územní fragmentace.

Autoři analyzují faktory, které mohou Sýrii nasměrovat k jednotlivým scénářům, a jejich možné důsledky pro politiku Evropské unie. Důležitou součástí studie je také posouzení skutečných možností evropského působení v situaci, kdy Turecko, státy Arabského poloostrova a další regionální aktéři významně posilují svůj vliv.

Studie zároveň předkládá konkrétní doporučení pro Evropskou unii, jak přistupovat ke spolupráci se Sýrií v období nejisté politické transformace a jak přispět k její dlouhodobé stabilizaci.

Celou studii si můžete přečíst přímo na našich webových stránkách nebo ji najdete na stránkách Evropského parlamentu zde.