Kulatý stůl „Kdo drží zbraně? Ozbrojené skupiny a státní moc v Sýrii a Iráku“
Datum publikace: 5. listopadu 2026
Dne 3. listopadu 2026 uspořádalo Centrum blízkovýchodních vztahů (PCMR) CEVRO Univerzity uzavřenou diskusi v rámci kulatého stolu na téma „Kdo drží zbraně? Ozbrojené skupiny a státní moc v Sýrii a Iráku“ s Aymennem Jawadem Al-Tamimim, nezávislým analytikem specializujícím se na ozbrojené skupiny operující v Sýrii a Iráku, zejména na džihádistické organizace a Islámský stát (ISIS).
Debatu moderoval Filip Sommer, ředitel PCMR. Akce se konala podle pravidel Chatham House.
Akce se zaměřila na proměňující se vztahy mezi státními institucemi a nestátními ozbrojenými aktéry v Sýrii a Iráku, především na výzvy spojené s obnovou státní autority, integrací ozbrojených skupin a zajištěním účinné kontroly nad bezpečnostními strukturami.
Významná část diskuse byla věnována bezpečnostní situaci v Sýrii po pádu Asadova režimu, zejména otázce budoucího postavení zahraničních bojovníků, z nichž někteří v minulosti působili v islamistických ozbrojených skupinách. Jejich začleňování do nově vznikajících vojenských a bezpečnostních institucí představuje jednu z výzev probíhající politické transformace. Diskuse se zaměřila také na mezinárodní tlak vyvíjený na syrské vedení s cílem regulovat přítomnost zahraničních bojovníků, posílit státní kontrolu nad ozbrojenými formacemi a zabránit tomu, aby osoby napojené na extremistické organizace zastávaly vlivné pozice v bezpečnostních strukturách.
Pozornost byla věnována rovněž přetrvávající hrozbě ze strany Islámského státu (ISIS), který i po ztrátě svého územního chalífátu nadále působí prostřednictvím decentralizovaných sítí v Sýrii a Iráku. Diskuse se zabývala jeho operačními schopnostmi a rizikem opětovného posílení aktivit v důsledku bezpečnostních vakuí, politické nejistoty a oslabených místních správních struktur.
V případě Iráku se diskuse soustředila na současné postavení Lidových mobilizačních sil (PMF), jejich vztah k federální vládě a vliv frakcí napojených na Írán. Zvláštní pozornost byla věnována otázkám institucionální autonomie, velitelských struktur a odpovědnosti jednotlivých ozbrojených formací. Diskutovány byly také možnosti posílení státního dohledu, případné restrukturalizace či odzbrojení některých skupin, a to zejména v kontextu tlaku ze strany Spojených států na omezení autonomie proíránských frakcí.
Jedním z ústředních témat kulatého stolu byla otázka, do jaké míry formální začlenění ozbrojených skupin do státních struktur skutečně přispívá k posílení vládní kontroly, nebo zda může naopak umožňovat zachování jejich faktické autonomie. Diskuse se rovněž zabývala tím, jak vnitropolitická dynamika a působení zahraničních aktérů ovlivňují snahy o konsolidaci státní autority a jaké důsledky mohou mít tyto procesy pro budoucí stabilitu Sýrie a Iráku.
Životopis řečníka
Aymenn Jawad Al-Tamimi je nezávislý analytik specializující se na ozbrojené skupiny působící v Sýrii a Iráku, přičemž se zaměřuje zejména na džihádistické organizace, zvláště na Islámský stát (ISIS). Působí také jako nezávislý překladatel a redaktor arabštiny. Vystudoval Brasenose College na Oxfordské univerzitě a titul Ph.D. získal na Swansea University, kde se ve svém výzkumu zabýval rolí historických narativů v propagandě ISIS. Jeho výzkum se zaměřuje především na Irák, Sýrii a džihádistické organizace, zejména ISIS, jejichž interní dokumenty již mnoho let shromažďuje a archivuje. Al-Tamimi spolupracoval s institucemi, jako jsou The Washington Institute for Near East Policy, Middle East Institute, Middle East Forum, International Centre for Counter-Terrorism a Konrad Adenauer Stiftung. Je také autorem zpravodaje Aymenn’s Monstrous Publications na platformě Substack. Zveřejnil také arabský překlad a odbornou studii k latinskému dílu Historia Arabum, nejstarší dochované západní knize věnované arabským a islámským dějinám. Jeho odborné analýzy a komentáře citovala řada významných médií, včetně The New York Times, The Wall Street Journal a Agence France-Presse (AFP).